Zkušenosti a dojmy za první kolo (činoherní režie)
Mohu shrnout asi takto.
První část byl písemný test. List papíru se podepsal, to ještě šlo. :-)
Bylo zadáno 50 jmen seřazených abecedně a úkolem bylo napsat k nim obor působení, zemi narození a století. Správně zapsaný obor byla nutnost k uznání té osoby (nemělo tedy de facto smysl psát století a národnost a nedopsat obor). Z jmen: George Gershwin, Ludovico Ariosto, Harold Pinter, Otakar Zich, Toyen, Jindřich Štyrský, El Greco, Tomáš Akvinský, Matyáš Bernard Braun (Čech? Cha-cha, naletěl jsem! Rakušan to původem byl!), Diego Velázquez, Jackson Pollock, Eduard Vojan a další. Byla tam však řada jmen, kde jsem si ani neškrtl. Opravdu jsem v paměti poctivě hledal, jestli jsem to či ono jméno někde neslyšel nebo nečetl, některá jsem nedohledal. Naopak jména jako Shakespeare, Čapek, Mozart či Havel tam nebyla. Byla to hloubková sonda znalostí.
Pod tím byla přiřazovačka patnácti dramatiků k patnácti hrám. Známí a neznámí dramatici a jejich méně známé texty. Mezi v uvozovkách nejlehčí patřily hry: Smoček a jeho Podivuhodné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, Shakespeare a jeho Titus Andronicus, Divadelník od Thomase Bernharda, Jana z parku od Davida Drábka, Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha od Miguela de Cervantese y Saavedry (možná tam bylo Zmoudření Dona Quijota od Viktora Dyka, jedno z toho), či Ďábel z Vinohrad od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Nejednoduché, řekl bych.
Třetí blok byl též napínavý. Byla tam nějaká informace/otázka a mělo se dopsat jméno. Byla to tato pětice:
- Kdo byl jedním ze zakladatelů Divadla Alfreda Jarryho a založil Divadlo krutosti? (Antonin Artaud)
- Kdo založil divadlo D34? (Emil František Burian)
- Kdo byl zakládajícím režisérem v Divadle za branou? (Otomar Krejča)
- Kdo byl zakládajícím dramaturgem v Divadle za branou? (Karel Kraus)
- Kdo ve světové premiéře režíroval Mahábháratu? (Peter Brook)
Poslední část bylo napsat pět viděných inscenací, které nás zaujaly, napsat k nim autora hry, titul, režiséra a divadlo. Pro zajímavost já uvedl:
- Johann Wolfgang von Goethe, Faust: Pokušení a vykoupení, režie Jozef Gombár, Městské divadlo, Zlín.
- Elie Weisel: Šamhorodský proces (Soud nad Bohem), režie František Derfler, Divadlo U stolu, Brno.
- Jaroslav Vrchlický, Zdeněk Fibich: Smrt Hippodamie, režie Jan Antonín Pitínský, Městské divadlo, Zlín.
- Ingmar Bergman: Sedmá pečeť, režie Jiří Nekvasil,
Mahenovo divadlo, Brno. - Jiří Brdečka: Limonádový Joe, režie Jozef Gombár, Městské divadlo, Zlín.
Druhá část. Poté byl asociační řetězec. Zadáno bylo slovo a bez přemýšlení (práce podvědomí) jsme měli dvě minuty psát asociace (obvykle slovo či slovní spojení). Tak bylo zadáno pět slov: "Jablko", "Dítě", "Skok", "Lež" a "Židle". Zaměření na fantazii a analýzu rukopisu.
Pro většinu z nás následovalo mnoho hodin čekání a následný ústní pohovor. Někteří tam byli pár minut, někteří desítky minut. Komise se skládala z Petra Oslzlého, Ivo Krobota a jedné doktorky plus přísedícího kolegy. Byli skutečně příjemní a profesionální zároveň.
Mě konkrétně proklepli jak z povinných zadaných úkolů (otázky kolem inscenace Hamleta a Pokoušení) od takových otázek jako proč jsem zvolil tuto inscenaci až po výtvarnou stránku a navození atmosféry. Pak byla směs otázek od oblíbených her, oblíbených divadelních žánrů, viděných inscenací, oblíbených navštěvovaných divadel, některých viděných filmů, znalosti o současných dramaticích, některých dramatiků psychologického realismu, proč chci studovat režii a mám-li k tomu v principu zázemí (de facto otázka na čas, prostor, peníze a dostatek sil na studium), mé dřívější studijní a pracovní působení, má účast na organizování konferencí, zájem o některé mé koníčky (vyčteno z životopisu), mám-li zkušenosti s divadlem, případně jaké (amatérské, profesionální), znalost ruštiny a tak dále. Proklepnut jsem byl dokonale.
Jaký byl můj celkový dojem? Velmi kladný. Byli příjemní, neformální a profesionální. Ať už člověk uspěje či neuspěje do dalšího kola, má na co vzpomínat! Někdo v dobrém, někdo v horším. Bylo to náročné – vyčerpalo především to čekání, ale i vlastní pohovor, neb mozek makal. Zasloužilo si to na závěr dne skleničku vaječného likéru či jiné lihoviny.
Zde jsou pro zájemce k nakouknutí mnou zasílané podklady pro první kolo [pdf].